Hezitace v dialogických i monologických mluvených textech (přehledová studie)

LUCIE JÍLKOVÁ

doi:10.25167/Stylistyka34.2024.1

Opublikowane: 2025-02-20

Tom 34 (2024)

Hezitace v dialogických i monologických mluvených textech (přehledová studie)

LUCIE JÍLKOVÁ

Stylistyka

Dział: Articles

https://doi.org/10.25167/Stylistyka34.2024.1

Abstrakt

In this review study, major linguistic studies dealing with hesitations will be discussed. Two aspects of hesitations are covered: the definition of hesitations and their functions in monologic and dialogic spoken texts. Papers are discussed in a chronological order,
supplemented when necessary by footnotes linking them to more recent and related papers. The definition of hesitations varies widely between authors. Some authors consider this term to include a wide range of phenomena, while others utilise the
oposition between filled and unfilled pauses. Generally speaking, the more recent the paper, the narrower the definition of hesitations. In some cases hesitations are understood as normal (English) words with the standardized written forms uh (vocalic
hesitation) and um (consonantal hesitation). Over time, the perception of hesitations has shifted from a negative phenomenon or dysfluence in speech to a natural and important part of spoken text. Hesitation has numerous functions (planning, maintainig
speech flow, repair, connectivity etc.). Over time, hesitations have been rehabilitated and now constitute a respected and important linguistic research topic.

Inne teksty tego samego autora

LUCIE JÍLKOVÁ, ANDRZEJ CHARCIAREK, POLSKIE I CZESKIE NAPISY PUBLICZNE. STYLISTYKA I PRAGMATIKA, Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 258 s. , Stylistyka: Tom 34 (2024)

Pobierz pliki

pdf (Čeština)

Zasady cytowania

JÍLKOVÁ, L. (2025). Hezitace v dialogických i monologických mluvených textech (přehledová studie). Stylistyka, 34, 9–34. https://doi.org/10.25167/Stylistyka34.2024.1

Cited by / Share

Licencja

Utwór dostępny jest na licencji Creative Commons Uznanie autorstwa – Użycie niekomercyjne – Na tych samych warunkach 4.0 Międzynarodowe.

Bibliografia

Auer P., 2014, Jazyková interakce, Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Google Scholar

Bílá M., 2014, A comparative analysis of silent pauses and rate of articulation in the discourse of sitcom, „Discourse and Interaction”, 7, s. 5–17. DOI: https://doi.org/10.5817/DI2014-1-5
Google Scholar

Betz S. et al., 2018, Interactive Hesitation Synthesis: Modelling and Evaluation, „Multimodal Technologies and Interact” 2 (9), s. 1–21. DOI: https://doi.org/10.3390/mti2010009
Google Scholar

Betz S., Kosmala L., 2019, Fill the silence! Basics for modeling hesitation, https://edit.elte.hu/xmlui/handle/10831/43613 (poslední přístup: 31.1. 2023).
Google Scholar

Blankenship J., Kay Ch., 1964, Hesitation Phenomena in English Speech: A Study in Distribution, „Word”, 20 (3), s. 360–372. DOI: https://doi.org/10.1080/00437956.1964.11659828
Google Scholar

Bohus D., Horvitz E., 2014, Managing Human-Robot Engagement with Forecasts and… um… Hesitations. – Proceedings of the 16th International Conference on Multimodal Interaction, A.A. Salih, J. Cohn, B. Schuller (eds.), New York: Association for Computing Machinery, s. 2–9, http://erichorvitz.com/icmi-2014_hesitate_forecast.pdf. DOI: https://doi.org/10.1145/2663204.2663241
Google Scholar

Boomer D.S., 1965, Hesitation and grammar encoding, „Language and Speech”, 8 (3), s. 148–158. DOI: https://doi.org/10.1177/002383096500800302
Google Scholar

Collard P., 2009, Disfluency and listeners’ attention: An investigation of the immediate and lasting effects of hesitations in speech (Disertační práce), Edinburgh: School of Philosophy, Psychology and Language Sciences, University of Edinburgh, https://era.ed.ac.uk/bitstream/handle/1842/3234/P%20Collard%20PhD%20thesis%2009.pdf?sequence=1&isAllowed=y (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Corley M., MacGregor L.J., Donaldson D.I., 2007, It’s the way that you, er, say it: Hesitations in speech affect language comprehension, „Cognition”, 105, s. 658–668. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cognition.2006.10.010
Google Scholar

Clark H.H., Fox Tree J.E., 2000, Using uh and um in spontaneous speaking, „Cognition”, 84, s. 73–111. DOI: https://doi.org/10.1016/S0010-0277(02)00017-3
Google Scholar

Čížková I., 2014, Komparace temporálních charakteristik projevu osoby trpící balbutií a projev zástupce intaktní populace (Bakalářská práce), Brno: Pedagogická fakulta Masarykova univerzita v Brně, https://is.muni.cz/th/178923/pedf_b/ (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Čmejrková S., Hoffmannová J., 2011, Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí, Praha: Academia.
Google Scholar

Deme A., 2013, Pragmatic functions of lengthenings and filled pauses in the adultdirected speech of Hungarian children. – New Perspectives on Speech in Action. Proceedings of the 2nd SJUSK Conference on Contemporary Speech Habits, J. Heegård, P.J. Henrichsen (eds.), Copenhagen Studies in Language 43, s. 23–40.
Google Scholar

Ecklund R., 2015, Disfluency in Swedish human–human and human–machine travel booking dialogue (Disertační práce), Linköping: Department of Computer and Information Science, Linköping Studies in Science and Technology, Linköpings universitet, https://www.researchgate.net/publication/281586945_Disfluency_in_Swedish_human-human_and_human-machine_travel_booking_dialogues (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Faltysová A., 2019/20, Agramatismus v českém afatickém textu? (Magisterská práce), https://theses.cz/id/nicf8d/Agramatismus-v-afzii.pdf, Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Fox-Tree J.E., 2001, Listeners’ uses of um and uh in speech comprehension, „Memory & Cognition”, 29 (2), s. 320–326. DOI: https://doi.org/10.3758/BF03194926
Google Scholar

Goldman-Eisler F., 1961, A comparative study of two hesitation phenomena, „Language and Speech”, 4 (1), s. 18–26. DOI: https://doi.org/10.1177/002383096100400102
Google Scholar

Goodwin Ch., 1981, Conversational Organization: Interaction Between Speakers and Hearers, London: Academic Press.
Google Scholar

Grepl M., 2017, MLUVNÍ AKT. – CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), https://www.czechency.org/slovnik/MLUVNÍ AKT (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Grice H.P., 1975, Logic and conversation. – Syntax and Semantics, 3. Speech Acts, P. Cole, J. L. Morgan (eds.), New York: Academic Press, s. 41–58. DOI: https://doi.org/10.1163/9789004368811_003
Google Scholar

Guaïtella I., 1993, Functional, acoustical and perceptual analysis of vocal hesitations in spontaneous speech „Working Papers. Lund University”, 41, s. 128–131.
Google Scholar

Havlík M., 2017, PŘEKRYVY REPLIK. – CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), https://www.czechency.org/slovnik/PŘEKRYVY REPLIK (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Havlík M., 2012, Sekvenční a prozodické aspekty rozhovoru (Disertační práce), Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/43637 (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Hoffmannová J., Havlík M., 2017, Hledání jednotky mluveného projevu: replika. Výpověď, promluva. – Jazyk a jazykověda v pohybe II. Zborník z medzinárodnej konferencie (Socio)lingvistika – perspektivy, limity a mýty (Smolenice 11. – 13. 4. 2016), B. Chocholová, L. Molnár Satinská, G. Múcsková (eds.), Bratislava: Veda, s. 433–441.
Google Scholar

Churaňová E., 2019, Temporální konfigurace českého taktu v souvislosti s jeho fonotaktickou strukturou (Disertační práce), Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/105869?locale-attribute=en (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Jílková L., 2022a, Výzkum hezitací v jazykovědě – česky psané práce (přehledová studie). – Povaha jazyka a jej poznávanie. Človek a jeho jazyk 5, B. Chocholová (ed.), Bratislava: Veda, s. 173–184.
Google Scholar

Jílková L., 2022b, Hezitace: jejich fonetická realizace a zaznamenávání (přehledová studie). – Słowiańszczyzna dawniej i dziś – język, literatura, kultura. Monografia ze studiów slawistycznych /5./, A. Kołodziej, M. Ślawska, A. Ursulenko, B. Juszczak (red.), Wrocław: ATUT, s. 87–92.
Google Scholar

Jílková L., 2024, Hezitace v televizní talk show. – Slavica Wratislaviensia CLXXIX. Wrocław: AUWr, s. 79–85. DOI: https://doi.org/10.19195/0137-1150.179.6
Google Scholar

Kosmala L., Morgenstern A., 2019, A preliminary study of hesitation phenomena in L1 and L2 productions: a multimodal approach. – Proceedings of DISS 2017. The 8th Workshop on Disfluency in Spontaneous Speech, R. Eklund, R. Rose (eds.), Stockolm: KTH Royal Institute of Technology, s. 36–40.
Google Scholar

Kosmala L., Crible L., 2021, The dual status of filled pauses: Evidence from genre, proficiency and co-occurrence, „Language and Speech”, 65 (1), s. 216–239. DOI: https://doi.org/10.1177/00238309211010862
Google Scholar

Kopřivová M., Komrsková [Laubeová] Z., Lukeš D., 2021, Designing a corpus of Czech monologues: ORATOR v2, „Jazykovedný časopis”, 72 (2), s. 520–530. DOI: https://doi.org/10.2478/jazcas-2021-0048
Google Scholar

Krčmová M., 2009, Fonetika a fonologie, https://is.muni.cz/elportal/estud/ff/ps09/fonetika/tisk_2009/Fonetika_a_fonologie_logo.pdf (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Krčmová M., 2017, HEZITAČNÍ ZVUK. – CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), https://www.czechency.org/slovnik/HEZITAČNÍ ZVUK (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Kytlicová A., 2020, Větná stavba mluvených projevů žáků 2. stupně ZŠ při komunikaci ve výuce (Bakalářská práce), https://theses.cz/id/penpnx/ (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Leeuw E. de, 2007, Hesitation Markers in English, German, and Dutch, „Journal of Germanic Linguistics”, 19 (2), s. 85–114. DOI: https://doi.org/10.1017/S1470542707000049
Google Scholar

Lickley J.R., 2015, Fluency and Disfluency. – The Handbook of Speech Production, M. A. Record (ed.), Malden: Wiley-Blackwell, s. 445–469. DOI: https://doi.org/10.1002/9781118584156.ch20
Google Scholar

Maclay H., Osgood Ch. E., 1959, Hesitation Phenomena in Spontaneous English Speech, „Word”, 15 (1), s. 19–44. DOI: https://doi.org/10.1080/00437956.1959.11659682
Google Scholar

Mrázková K., Homoláč J., 2018, Dosavadní výzkum oprav a zvláště sebeoprav jako inspirace pro výzkum syntaxe mluvené češtiny, „Slovo a slovesnost”, 79 (2), s. 141–156.
Google Scholar

Mrázková K., Homoláč J., 2019, Verbálně signalizované sebeopravy nahrazením ve veřejných mluvených textech. – Syntax mluvené češtiny, J. Hoffmannová, J. Homoláč, K. Mrázková (eds.), Praha: Academia s. 67–101.
Google Scholar

Müllerová O., Nekvapil J., 1986, Pauzy v mluveném textu, „Slovo a slovesnost”, 47 (2), s. 105–113.
Google Scholar

Nekula M., 2017, KONVERZAČNÍ IMPLIKATURA. – CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), https://www.czechency.org/slovnik/KONVERZAČNÍ IMPLIKATURA (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Nekvapil J., Müllerová O., 1988, K pauzám v komunikačním procesu, „Slovo a slovesnost”, 49 (3), s. 202–208.
Google Scholar

Palková Z., 1994, Fonetika a fonologie češtiny, Praha: Univerzita Karlova.
Google Scholar

Průchová T., 2016, Charakteristika hezitací a míra jejich percepční rušivosti (Bakalářská práce), Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/79591 (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Rendle-Short J., 2007, Showing Structure: Using Um in the Academic Seminar, „Pragmatics”, 14 (4), s. 479–498. DOI: https://doi.org/10.1075/prag.14.4.04ren
Google Scholar

Schachter S. et al., 1991, Speech Disfluency and the Structure of Knowledge, „Journal of Personality and Social Psychology”, 60 (3), s. 362–367. DOI: https://doi.org/10.1037//0022-3514.60.3.362
Google Scholar

Schegloff E.A., 1982, Discourse as an interactional achievement: Some uses of “uhhuh“ and other things that come between sentences. – Analysing Discource: Text and Talk, D. Tannen (ed.), Washington: Georgetown University Press, s. 71–93.
Google Scholar

Schegloff E.A., 2010, Some other “uh(m)”s, „Discourse Processes”, 47 (2), s. 130–174 DOI: https://doi.org/10.1080/01638530903223380
Google Scholar

Shriberg E.E., 1994, Preliminaries to a Theory of Speech Disfluencies (Disertační práce), https://www.semanticscholar.org/paper/Preliminaries-to-a-Theory-of-Speech-Disfluencies-Shriberg/c0ca94051f549f08e0bb4be7694540460fd47f1b (poslední přístup: 31.1.2023).
Google Scholar

Skarnitzl R., Machač P., 2012, Míra rušivosti parazitních zvuků v řeči medialnych mluvčích, „Naše řeč”, 95 (1), s. 3–14.
Google Scholar

Tottie G., 2011, Uh and Um as sociolinguistic markers in British English, „International Journal of Corpus Linguistics”, 16 (2), s. 173–197. DOI: https://doi.org/10.1075/ijcl.16.2.02tot
Google Scholar

Volín J., Skarnitzl R., 2018, Segmentální plán češtiny, Praha: Práce Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Varia.
Google Scholar

Volín J., 2016, Kolik řeči je vlastně v řeči?, „Naše řeč”, 99 (1), s. 52–55.
Google Scholar

Ward N., 2000, The Challenge of Non-lexical Speech Sounds. – Proceedings of the International Conference on Spoken Language Processing (ICSLP) 2000, 16–20 October 2000, Beijing, China, Vol. 2, s. 571–574. DOI: https://doi.org/10.21437/ICSLP.2000-333
Google Scholar

Watanabe M., Rose R. L., 2010, Pausology and Hesitation Phenomena in Second Language Acquisition. – The Routledge encyclopedia of second language acquisition, P. Robinson (ed.), New York: Routledge, s. 480–483.
Google Scholar

Wieling et al., 2016, Variation and change in the use of hesitation markers in Germanic languages, „Language Dynamics and Change”, 6 (2), s. 199–234. DOI: https://doi.org/10.1163/22105832-00602001
Google Scholar

Zeman J., 2008, Základy české ortoepie, Hradec Králové: Gaudeamus.74.
Google Scholar