„Small words“ and their contribution to the style of spoken discourse

Jana Hoffmannová

Czeska Akademia Nauk w Pradze

Abstract

In contrast to written language, spoken utterances evince a much higher incidence of deictics, indefinite and pseudo-demonstrative pronouns, contact particles (phatic expressions), specific conjunctions and other connectives, interjections, fillers and hesitation sounds. Corpus-based data should make it possible to attempt a new typology of such expressions (of a broad category of “discourse markers”), independent of the traditional categorization of the parts of speech. The research of spoken Czech syntax must take into account these groups of lexical means that are innate to spoken discourse, i.e. this important area where lexis and syntax meet. Such words as the Czech jako, teda, jakoe, jakoby seem to be semantically vague or empty, but they have a special effect on the connectedness and cohesion of spoken discourse. Moreover, the syntax of spoken discourse has to be investigated in terms of its dialogic and processual nature, inevitably respecting the relationships between utterances and dialogue turns; that is why special attention must be given to “small words” employed at the beginning or end of various types of turns. Their participation in the turn-taking mechanismus, as well as other functions, demonstrates that the “small words” in most cases cannot be regarded as redundant expressions, and that they contribute to the style of spoken discourse.

Keywords:

spoken Czech, syntax, conversation, turn, parts of speech, particles, connectives, pronouns, interjections, discourse markers

Adamec P., 1998, K syntaxi a sémantice „malých slov“: slůvko to. – Přednášky z XLI. běhu Letní školy slovanských studií. Praha: Univerzita Karlova, s. 55–58.
  Google Scholar

Bakuła K., 2008, Mówione – pisane: komunikacja, język, tekst. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego.
  Google Scholar

Čermák F., 2008, Partikule, jejich syntagmatika a kumulace v mluvené češtině. – Čeština v mluveném korpusu. Studie z korpusové lingvistiky 7, eds. M. Kopřivová – M. Waclawičová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny – Ústav Českého národního korpusu, s. 63–74.
  Google Scholar

Čermák F., 2015, Kolokace a kolokabilita synsémantik: substituty a interjekce, „Časopis pro moderní filologii“ 97, s. 51–57.
  Google Scholar

Čermák F. a kol., 2007, Frekvenční slovník mluvené češtiny. Praha: Karolinum.
  Google Scholar

Hoffmannová J. , 2008, Role českého prý/prej/pré při vyjadřování reproduktivních a modálních významů. – Wiener Slawistischer Almanach, Sonderband 72, hg. B. Wiemer. München – Wien: Verlag Otto Sagner, s. 149–164.
  Google Scholar

Hoffmannová J., 2010, České jako a slovenské ako, akože v mluvených projevech (malý konfrontační pokus). – Slovo – Tvorba – Dynamickosť. Na počesť Kláry Buzássyovej, ed. M. Šimková, Bratislava: Veda + Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV, s. 359–371.
  Google Scholar

Hoffmannová J., 2016, Každodenní mluvené dialogy. – J. Hoffmannová – J. Homoláč – E. Chvalovská – L. Jílková – P. Kaderka – P. Mareš – K. Mrázková, Stylistika mluvené a psané češtiny, Praha, Academia, s. 30–78.
  Google Scholar

Hoffmannová J. – Kolářová I., 2008, Reprodukce cizí/vlastní řeči v mluvených projevech. – Čeština v mluveném korpusu. Studie z korpusové lingvistiky 7, eds. M. Kopřivová – M. Waclawičová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny – Ústav Českého národního korpusu, s. 115–123.
  Google Scholar

Jílková L. (v tisku), K užívání slova tak (na materiálu soukromých dopisů a korpusu DIALOG).
  Google Scholar

Kolářová I., 1994, Výskyt a úloha výrazů nevím/já nevím a jako v mluvených projevech budoucích učitelů, „Český jazyk a literatura“ 45, s. 165–169.
  Google Scholar

Mathesius V., 1947, Přívlastkové ten, ta, to v hovorové češtině. – Čeština a obecný jazykozpyt, Praha: Melantrich, s. 185–189.
  Google Scholar

Mrázková K. (v tisku), Spojka „nebo“ jako signál opravy v mluvené češtině.
  Google Scholar

Müllerová O., 1966, K syntaxi nepřipravených mluvených projevů (Přídatné výrazy a konstrukce), „Slovo a slovesnost“ 27, s. 118–126.
  Google Scholar

Müllerová O., 1996, Výskyt a funkce slova no v českých textech prostě sdělovacího stylu. „Stylistyka“ V, s. 222–229.
  Google Scholar

Müllerová O., 2007, Postpozitivní žejo, jo ve vzpomínkovém vyprávění. – Čeština v dialogu generací, eds. J. Hoffmannová – O. Müllerová, Praha: Academia, s. 291–297.
  Google Scholar

Rinas K., 2013, Tři „nové“ modifikační částice v češtině: schválně, normálně a jako. „Slovo a slovesnost“ 74, s. 163–177.
  Google Scholar

Schiffrin D., 1987, Discourse Markers. Cambridge: Cambridge University Press.
  Google Scholar

Stenström A.-B., 1998, From sentence to discourse: Cos (because) in teenage talk. – Discourse Markers, eds. A. H. Jucker – Y. Ziv, Amsterdam: John Benjamins, s. 127–146.
  Google Scholar

Vondráček M., 2008, Diskrétnost řečových jednotek. – Čeština v mluveném korpusu. Studie z korpusové lingvistiky 7, eds. M. Kopřivová – M. Waclawičová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny – Ústav Českého národního korpusu, s. 255–261.
  Google Scholar

Vondráček M., 2015, Jak na částice a citoslovce. – O. Uličný a kol., Preliminária k moderní mluvnici češtiny, Olomouc: FF UP, s. 207–216.
  Google Scholar

Warchala J., 2003, Kategoria potoczności w języku. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.
  Google Scholar

Żydek-Bednarczuk U., 1994, Struktura tekstu rozmowy potocznej. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.
  Google Scholar


Published
2018-10-03

Cited by

Hoffmannová, J. (2018). „Small words“ and their contribution to the style of spoken discourse. Stylistyka, 26, 155–171. https://doi.org/10.25167/Stylistyka26.2017.10

Authors

Jana Hoffmannová 

Statistics

Downloads

Download data is not yet available.


License

1. Copyrights to published works are held by the University of Opole (to the collective work) and the Authors (to individual parts of the collective work that have an independent meaning).

2. Only previously undistributed works can be published in the scientific journal "Stylistics".

3. The University of Opole does not restrict the possibility of the author's further dissemination of his work on condition that the scientific journal "Stylistics" is indicated as the original place of publication and the consent of the University Publishing House.

4. Consent to the publication of the work in the scientific journal "Stylistics" is tantamount to granting the author a non-exclusive license to the University of Opole, including the right to use the work without territorial restrictions and time limits in the following fields of exploitation:

a) within the scope of recording and multiplication of the work - production of any number of copies of the work in whole or in part using a specified technique, including printing, reprography, magnetic recording and digital technique, introduction of the work into computer memory and computer networks,

b) within the scope of circulation of the original or copies on which the work has been recorded - circulation, lending or hiring of the original or copies,

c) within the scope of dissemination of the work in a manner other than specified in item 2 - making the work or its abstract available on the Internet by enabling the recipients to access the work on-line or enabling them to download the work to their own device that makes it possible to read it, placing the work in electronic databases that disseminate scientific works, including in particular the CEEOL database (Central and Eastern Online Libray) and the abstract in English in the CEJSH database (The Central Europaen Journal of Social Scienes and Humanites).

d) within the scope of creating and distributing dependent works created using the work - using them in the fields of exploitation specified in points 1-3.

5. The author is not entitled to compensation for granting the license to the work.

6. The author agrees that the University may grant further permission to use the work (sublicense) in the fields of exploitation specified in par. 2 paragraph 4.

7. The author agrees that, in connection with the distribution of the work, his or her personal information, that is, name, affiliation, and e-mail address, may be made public.